Anotace jistě napoví, ale ta nemůže být příliš dlouhá. Proto tento doplňující článek.

Je to o lásce.

Potkali se a zažehli jiskru, kterou posilovali romantickými chvílemi pod rovníkovým nebem, při nočním koupání se světélkujícím planktonem či v řece uprostřed deštného pralesa. Nebyl to obyčejný začátek vztahu; přeskákali všechny seznamovací krůčky, a aniž by se pořádně znali, už spolu sdíleli pustou chatrč, ztratili se v neprostupné džungli, a zároveň čelili náročným výzvám jak fyzickým tak psychickým.

Je to o cestování.

Příběh se odehrává v Thajsku, v Raja Ampat (Západní Papua), v Malajsii a na Sumatře a přilehlých ostrovech. V deštném pralese, na opuštěném ostrově v Indickém oceánu, ve městech, na plážích, ve vodě, na pomyslném konci světa s úchvatným podmořským světem, u největšího kráterového jezera na světě. Patris a Tom poznávají naprosto odlišené kultury, potomky kanibalů, ochránce sumaterských tygrů, vyznavače islámu, křesťanství, budhismu, hinduismu, a v neposlední řadě spoustu lidí s dobrým srdcem i řádku lstivých hajzlů.

Je to o dobrodružství.

Ať už plavání se žraloky či potápění za mantami, brodění řekami a zdolávání vysokých vodopádů, nebo milování se v přítomnosti smrtelně jedovatých živočichů, spaní v chatrči plné hadů, ropuch a stonožek.

Ovšem i výzvy vztahu jsou obrovským dobrodružstvím...

Je to o životních otázkách.

Cestování otevírá obzory. Tom a Patris viděli neskutečnou chudobu a v ní lidi zoufalé i vyrovnané a šťastné. Slyšeli stovky různých příběhů o lásce a nenávisti, o životě i o smrti. To vše je nutilo přemýšlet; na něco odpověď našli...

Je to o diskomfortu

Nejvíce pak při dobrovolnickém programu na Sumatře. Představ si, čtenáři, že ti každou chvíli pijavice sají krev, štípou tě agresivní komáři, záchod sdílíš s pavouky většími než dlaň. Přes den je neúnosné horko, v noci zima. Spíš na tvrdé podlaze a občas ti po obličeje něco přeběhne; do rána pak přemýšlíš, jestli to byl pavouk, stonožka nebo třeba jen myš. Koupelna je v divoké řece plné pijavic; tam zároveň myješ nádobí, chodíš pro vodu a čistíš si zuby. To ovšem zdaleka není všechno...

Je to o poznání.

Právě v těch nepohodlných chvílích poznávali jeden druhého a také sebe samé, protože teprve za hranicí komfortu vyvstane pravá povaha člověka.

Je to o pravdě.

Vše je napsané přesně tak, jak se to stalo, a proto se, milý čtenáři, můžeš inspirovat a zažít svou životní cestu i Ty.

Děkuji za Tvůj čas.

tom jurka